Adaptace dítěte na prostředí MŠ
Pokusme se představit si situaci, když jsme poprvé nastupovali do nového zaměstnání. Jistě se nám hlavou honila řada otázek. Co budu dělat? Jací budou kolegové? Zvládnu to? Atp. Stává se nám to vždy, když nás čeká něco nového, neznámého. Dítě je v této chvíli ve stejné situaci, ale neumí své obavy vyslovit. A i když se do školky těší, nejistota v něm zůstává. Abychom omezili nepříjemné pocity na minimum, prochází všechny děti v naší MŠ tzv. adaptací. Co to znamená? Má – li si dítě zvyknout bez problémů na nové prostředí, potřebuje k tomu určitý čas. Každé dítě je jiné, a proto i doba „zvykání“ je různě dlouhá, obvykle je to 6 týdnů. V této době musí malý človíček vyřešit spoustu úkolů, aby mohl poprvé v životě zůstat delší dobu sám, bez maminky, jinde než doma, a přitom být spokojený a cítit se bezpečně. To jsou důvody, proč nabízíme možnost docházet si s dítětem pohrát, aby se dítě cítilo nejlépe. Maminka je v tomto případě jistotou a prostředníkem, jak se dítě může seznámit s prostředím třídy, novými kamarády i učitelkou. Zároveň je rodičům umožněno lépe poznat, jak se v mateřské škole pracuje a co dětem pro jejich rozvoj nabízí.
V této fázi si dítě klade otázky, Co tu budu dělat? Proč tu jsem? S čím si budu hrát? Můžu si to půjčit? Po určité době nastane den, kdy maminka může na chvíli odejít a dítě nechat ve třídě samo. Opět nastává čas otázek Kde je maminka? Proč tu není se mnou? Vrátí se? Na tyto otázky je potřeba nejen odpovědět, ale dítě se musí o jejich pravdivosti přesvědčit. Navíc poprvé v životě se setkává se situací, kdy není středem pozornosti, protože ve třídě je více dětí a jen jedna paní učitelka.
Jakmile získá pocit bezpečí, je sebejisté a spokojené, nadchází poslední fáze adaptace, tj. zvyknout si na myšlenku, že bude spinkat jinde než ve své postýlce. Tento úkol bývá pro děti velmi obtížný a je potřeba je na jeho zvládnutí dobře připravit. Maminka i paní učitelka budou s dítětem dopředu mluvit o tom, že taková situace nastane, je dobré pomoci mu vybrat hračku do postýlky a pyžamko. Měli bychom společnými silami vytvořit takovou atmosféru, aby se Vaše dítě těšilo na den, kdy bude ve školce poprvé spinkat. Teprve odchází – li dítě se samozřejmostí do postýlky, spokojeně z ní vstává a odchází si hrát, teprve tehdy můžeme prohlásit, že je adaptace úspěšně u konce.
